Čínské mýty a legendy

Čínské mýty a legendy

K jednomu z největších kulturních bohatství Číny patří jejich mýty a legendy. Čínské posvátné legendy jsou zaznamenány v početných knihách a většinou jde o záznam předchozí tisícileté tradice. Na pokyn svých vladařů je sepsali a sesbírali císařští archiváři přibližně v 1. tisíciletí př. n. l. Jiné jsou kopiemi tisíce let starých kamenorytin.Posvátná čínská mytologie a legendy jsou dnes zdrojem výzkumů, protože se významně shodují s legendami a mytologií sumerskými, kmene Hopi, Biblí atd. Navíc obsahují informace, které jsou dnes součástí vědních oborů jako kvantová fyzika, astronomie, matematika, atd.

Číňané jsou přesvědčeni, že za svůj původ a vývoj vděčí Bohům, kteří sestoupili do Říše středu z Tibetské náhorní plošiny, z pohoří Himálaje, které má připomínat páva s roztaženým ocasem. Mimochodem, když se mapa Himálají otočí vzhůru nohama, opravdu připomíná páva… jak to mohli vědět??

Legenda o potopě

patří k nejzajímavějším legendám. Je to čínský důkaz o zániku jednoho „Světa“ – původní Říše Středu. Tento dosud přehlížený text, zaznamenaný nikde jinde neopakovanými znaky, je jednoznačným varováním před biblickou „Potopou světa“. Byl před mnoha tisíciletími vtesán do skalní stěny na hoře Kou-lou v pohoří Chuang a to podle mnohem starší předlohy. Aby ho zachránil, nechal tehdy už značně omšelý nápis opsat a přeložit jeden z prvních císařů. Znění v žádném případě nemohla ovlivnit Bible ani křesťanští misionáři. Ke zrodu nositele myšlenky křesťanství tehdy scházelo nejméně dva tisíce let…

Věčný vládce řekl:
Ach, rychle shromáždi své věrné! Protože vody stoupnou a zůstanou v nich jen ostrůvky. Ale otevři dveře i ptákům a zvířatům! A věnuj se pak přípravě na dlouhou plavbu, abyste ji zavčas mohli podstoupit. Hrozně dlouho budete daleko od svých rodných, až na ně úplně zapomenete.

Přežít budete moci jen na vrcholcích hor, jejichž lesní stráně i všechna nižší úpatí budou ponořena jako do sudu s vodou.

Vaše soudnost a rozhodnost budou podlomeny a vaše srdce budou jako v síti ujařmení, neschopny žádného šťastného okamžiku a neustále se budou dožadovat jen návratu do předešlých klidných dob a do uspořádaných životních poměrů.

Avšak tam, kde byla předtím rozkvetlá příroda, zbudou jen pusté rokle a tam,kde byla velkolepá nádhera, budou jen holé, pomalu se z vod vynořující slepeniny. Nejhlavnější povinností tvého rodu tehdy bude vyčistit bahno a upravit zem a teprve pak začne probleskovat úsvit i k vaší vlastní obřadní očistě. Ale husté zátarasy a naplaveniny vám budou neustále překážet v dalším přesídlování.

Proto v jižních částech z nich vybudujete zavlažovací kanály, jimiž se zúrodňující voda rozteče všude vůkol, čímž si navěky zajistíte pravidelné zabezpečení potravy a úrody. A pak teprve budou všechny země obyvatelnými a vše se opět roztočí ve svém věčném koloběhu.

Naveena
holešovská kartářka
(text z knihy Jiřího Wojnara – Hlubina návratu)